pondělí 6. července 2015

Street Food Festival

V Praze se pořád něco děje. Obzvláště v létě se s různými menšími i většími festivaly roztrhne pytel. Takže o zábavu zde není nouze.
Jelikož jsem už dlouho nikde nebyla, rozhodla jsem se vyrazit v neděli 5.7.2015 na Street Food Festival pořádaný v prostorách Nákladového nádraží na Žižkově.
U té příležitosti jsem pořídila pár fotek, aby jste viděli, jak to na takovém festiválku vypadá.


Z fotek můžete vidět, že lidí tam moc nebylo. Tedy ne moc na pražské poměry. Vinu přičítám hlavně tomu, že bylo asi 35°C ve stínu. Takže šíleně vedro.


Docela jsem obdivovala všechny ty lidi, co tam grilovali a věčně stáli u rozpáleného ohně a připravovali nejrůznější delikatesy nejen z masa.


Vzhledem k horku jsem na nic teplého neměla ani pomyšlení. I když ty burgery a hotdogy a palačinky vypadaly výborně. 


Nejpříjemněji bylo asi v této betonové hale, kde byl bar a mám pocit, že nějaké věci od Amnesty International o imigrantech. Tady jsem taky natrefila na Baty s Fiolou. Takže zbytek času jsem trávila s nimi, protože v jejich společnosti je vždycky hrozně fajn a sranda.


Mimochodem Baty celou dobu točila materiál do vlogu. Takže až vyjde hodím vám úplně dolů odkaz, aby jste ten zážitek z festivalu měli ještě realističtější.


Po dlouhém rozmýšlení, co si dám jsem se rozhodla ochutnat raw brusinkovou zmrzlinu. Stála sice nekřesťanské peníze, ale nějak mě chytla zdravá stravovací vlna a šla jsem do toho. 

Musím říct, že byla moc dobrá. Jediné sladké na tom byla ta hořká čokoláda, ale jinak to vůbec nebylo přeslazené jako bývají normální nanuky. Takže doporučuji. Jestli na ní někde natrefíte. Neváhejte.


Dál jsem si dala jakýsi studený vietnamský dezert. Jmenovalo se to Che, jestli si to tedy dobře pamatuji. Ty zelené a růžové kousky jsou puding. Dále v tom bylo liči, pražené mandle a celé to bylo zalité šťávou nebo džusem taky s liči. A taky to chutnalo moc dobře. Bylo to parádně osvěžující. 


Dál už jsem si nedala nic. Jen teda ještě cider a tím to haslo. Přestože jsem po stáncích ještě chvíli pokukovala, ale byla jsem nacpaná. V tom horku se tomu ani nedá divit.




Jeden ze stánků nabízel hromady nejrůznějšího exotického ovoce. Včetně durianu, který jsem taky vyzkoušela. Naposledy. Tohle si rozhodně už nikdy nedám. Chutná to totiž příšerně. Vážně. Nejhorší věc, co jsem kdy jedla. Ale pokud rádi ochutnáváte neznámé a divné věci směle do toho.



Jako hodně zajímavá věc mi přišlo tohle máslo. Vzala jsem si od něj dokonce letáček a uvažuji, že bych si ho i pořídila. Je prý totiž hrozně fajn. Nepřipaluje se, dobře chutná, není v něm laktóza, napomáhá trávení a mozku. Zkrátka má samé super prospěšné vlastnosti.



Masové knedlíčky a japonské sladkosti taky vypadaly moc dobře. Třeba příště.



Z nádraží jsem vyrazila pěšky na Florenc přes park, ze kterého byl moc hezký výhled na Žižkovskou věž a Vítkov. Dřív jsem na Žižkově bydlela, takže tahle místa znám.


Nakonec jsem kolem baráku, ve kterém jsem vegetovala šla a vyfotila si ho. Strávila jsem tam sice jen jedny prázdniny, ale bylo to rozhodně fajn ubytování a poznala jsem tam super lidi.


Pokud se mi poštěstí a festival se bude konat i příští rok určitě na něj půjdu znovu a ráda. Jen doufám, že počasí bude příjemnější a budu si moct dát nějakou masovou specialitu. Každopádně byla to parádně strávená neděle a už se těším, až zase někam vyrazím.

neděle 5. července 2015

Sunset

 Paletku Sunset od Sleeku už mám nějaký ten pátek a docela dlouho už jsem ji nepoužila. Tak jsem si řekla, že je čas to napravit. Navíc když venku tak krásně svítí sluníčko, což mě inspirovalo k tomuhle letnímu looku. Trochu mi ty barvy připomínají zralé broskve. A to je přece ideální letní ovoce.
 Jak už jsem psala použila jsem jen stíny z paletky Sunset. Problém je, že v této paletce z nějakého záhadného důvodu nejsou názvy jednotlivých stínů. Takže vám neřeknu přesně, které stíny jsem použila.
K tomu linka a řasenka a hotovo.

A tady máte líčení víc v detailu.






středa 1. července 2015

A co bude dál?

Tuhle otázku si kladu už pár týdnů.
Po tom, co se mi podařilo úspěšně dokončit bakalářské studium se po počáteční radosti a zklidnění v mé mysli usadilo plno všetečných otázek na budoucnost.
Co teď budu dělat se svým životem? Mělo to studium smysl? Co chci dělat? Čeho chci dosáhnout? A tak dále.
Je jich milion a jedna. Určitě vás taky nějaké další napadnou.
Co, ale s nimi? Ze začátku jsem je ignorovala a ještě plná nadšení plánovala do čeho všeho se pustím. Jenže dny ubíhají a já se zatím nepustila do realizace téměř ničeho. Po všech těch nervech jsem upadla do stádia apatie a posledních pár dní mám pocit, že jen zaplácávám drahocenný čas a přežívám ze dne na den bez toho aniž bych se někam dál pohnula.
Hrozně mě to ubíjí a kazí mi to náladu. Nejhorší je, že v tomhle rozpoložení nemám vůbec na nic chuť. Jsem skoro ze všeho otrávená, líná a nic mě nebaví. Takže to řeším tím, že se cpu jak kyselina, z čehož mám ještě nanicovatější náladu nebo hraju hry na počítači. Abych utekla před realitou. Přiznejme si to, že to je hlavní poslání her a taky hlavní důvod proč vůbec lidi počítačové hry hrají a mají je tak rádi. Je to v dnešní době dokonalý únik od problémů a reality.
A fakt, že si tohle všechno uvědomuji na celkovém stavu moc nepřidává. Zatím. Silně doufám v to, že se brzy dost naštvu sama na sebe a začnu s tím vším něco dělat. Třeba jako dostatečný impuls postačí zveřejnění tohohle článku. Sice nemá pořádně hlavu a patu. A plácám tu páté přes deváté, ale to se snad dalo čekat, ne?

Docela by mě zajímalo jestli máte taky někdy takové apatické nálady a nanicovaté myšlenky. A hlavně, jak se vám je daří překonat?

čtvrtek 28. května 2015

Variace s Vice 3 vol.I

Když jsem poprvé viděla Vice 3 od UD hned jsem se do ní zamilovala. Bohužel než jsem se stihla pořádně rozmyslet jestli ji vážně tak hrozně moc chci stala se nesehnatelnou. Už jsem tedy vůbec nedoufala, že bych tuhle krásku mohla někdy mít. Nemožné se, ale stalo možným a před pár dny mi dorazila domů.
A je přesně tak úžasná, jak jsem si myslela. Naprosto zastínila všechny ostatní paletky, které vlastním. Vůbec se už nedivím, proč stíny od UD všichni tak vychvalují. Jsou totiž naprosto dokonalé. Nádherně máslovité a pro mě extrémně pigmentované. Zkrátka jsem z Vice 3 naprosto nadšená. Takže teď na líčení očí nepoužívám nic jiného.

Co jsem s ní zatím vytvořila můžete vidět níže.

Jako první jsem se rozhodla vyzkoušet sloupec s nude odstíny (UNDONE, DTF a TRUTH). K nim jsem pak přidala trochu růžového odstínu ALIEN. Všechny jsou matné a trochu sametové. Na fotkách to vypadá, že snad žádné stíny nemám, ale opak je pravdou. Je to přesně ten efekt, který já od matných nude stínů očekávám. Jednoduše to díky nim vypadá, že takhle jste se už narodila.
Zbytek líčení je klasika, kterou snad už ani nemusím zmiňovat. Jemná tvářenka a průsvitný balzám.









Při dalším líčení jsem šla víc do barev. Hodně mě lákala zelená. Jak jinak. Navíc tenhle zelený odstín se jmenuje DRAGON. Chtěla jsem se, ale pořád držet něčeho decentnějšího, takže jsem k němu přidala hnědý stín v odstínu REIGN. Myslím, že si spolu celkem rozumí.








neděle 10. května 2015

Šeříková

Jistě vám neuniklo, že fialová je barva, kterou naprosto zbožňuji a proto nesmí chybět ani v mém líčení. Navíc konečně přišel ten správný jarní čas kdy kvetou šeříky. Které překvapivě patří k mým nejmilejším květinám. Mají dokonalou barvu a naprosto božsky voní. Jestli někdy budu míst zahradu, tak si jich tam vysadím celou alej.

Ale dost už bylo o kytkách. Přejdeme k samotnému líčení. Jako základ jsem použila jasně fialový pigment od Essence 16 Blueberry Muffin. Což byl mimochodem jeden z prvních fialových stínů, co jsem si pořídila. Manipulace s ním je sice trochu ošemetná, protože má tendenci prášit všude kolem, ale na víčku vypadá božsky.



Zbytek víčka jsem vystínovala pomocí stínů z palteky Vintage Romance od Sleeku. V poslední době jsem ji začala zase používat celkem často. Však si to taky zaslouží chudinka. Pěknou dobu ležela na místě bez hnutí. Celkově mám v plánu svoje Sleek paletky víc provětrat. Oči jsem završila řasenkou a bylo. 


Zbytek tváře už jsem nijak zvlášť nekomplikovala. Trochu tvářenky, korektor a na rty průsvitný Baby lips od Maybelline. S kterým jsem mimochodem hrozně spokojená. Používám ho teď pořád. Má přesně tu správnou konzistenci, které moje rty potřebují. A navíc hezky voní. 


Na závěr ještě pár bližších fotek očí. Pro lepší představu. Jen mě štve, že přes veškerou moji snahu se mi ty stíny pořád nedaří vyfotit úplně do puntíku přesně. Ale věřím, že časem to nějak vychytám. Nebo si konečně pořídím nějaká pořádná světla a bude.^^








pátek 1. května 2015

Májová


Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh jej objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.



Tak je to konečně tady. Je 1.května. Či-li 1. máje. Oficiálně svátek práce, ale pro mě je to hlavně den, kdy nejvíc myslím a připomínám si jedno z nejgeniálnějších a nejkrásnějších děl české literatury. Jak jste jistě poznali mám na mysli Máj od Karla Hynka Máchy.

Přestože mě můj Vilém přivádí k zoufalství, tak Máj samotný stále zbožňuji. Což mě inspirovalo k tomuhle jemnému sladkému májovému líčení.




Růžová není úplně moje barva, ale lososová nebo meruňková mi nevadí. Na oči jsem použila dvě paletky. Vintage Romance od Sleeku a Iconic 3 od Makeup Revolution. Pak už jen tekuté linky, řasenku, tvářenku a meruňkový lesk na rty. Všechny poslední čtyři věci jsou jediné svého druhu, které vlastním. A jsou úplně obyčejné. Říkám to po každé, tak snad je vám to jasné a nemusím se o tom víc rozepisovat. Až se konečně dostanu k tomu pořídit si víc tvářenek nebo řasenek nebo lesků, tak vám to napíšu. Nebojte.







Jinak pokud by jste si chtěli poslechnout opravdu povedenou verzi Máje, tak doporučuji tohle:




Já jsem do této verze naprosto zamilovaná. A slyšela jsem ji už tolikrát, že ji znám zpaměti. Takže pokud vás třeba čeká maturita nebo zrovna ve škole Máchu probíráte a nechcete se zdržovat čtením je tohle ideální volba.

A na závěr ještě pár egoistických fotek. Protože ten věneček je geniální a vypadám s ním děsně roztomile, nemyslíte?