Sunset

 Paletku Sunset od Sleeku už mám nějaký ten pátek a docela dlouho už jsem ji nepoužila. Tak jsem si řekla, že je čas to napravit. Navíc když venku tak krásně svítí sluníčko, což mě inspirovalo k tomuhle letnímu looku. Trochu mi ty barvy připomínají zralé broskve. A to je přece ideální letní ovoce.

 Jak už jsem psala použila jsem jen stíny z paletky Sunset. Problém je, že v této paletce z nějakého záhadného důvodu nejsou názvy jednotlivých stínů. Takže vám neřeknu přesně, které stíny jsem použila.
K tomu linka a řasenka a hotovo.

A tady máte líčení víc v detailu.

A co bude dál?

Tuhle otázku si kladu už pár týdnů.
Po tom, co se mi podařilo úspěšně dokončit bakalářské studium se po počáteční radosti a zklidnění v mé mysli usadilo plno všetečných otázek na budoucnost.
Co teď budu dělat se svým životem? Mělo to studium smysl? Co chci dělat? Čeho chci dosáhnout? A tak dále.
Je jich milion a jedna. Určitě vás taky nějaké další napadnou.
Co, ale s nimi? Ze začátku jsem je ignorovala a ještě plná nadšení plánovala do čeho všeho se pustím. Jenže dny ubíhají a já se zatím nepustila do realizace téměř ničeho. Po všech těch nervech jsem upadla do stádia apatie a posledních pár dní mám pocit, že jen zaplácávám drahocenný čas a přežívám ze dne na den bez toho aniž bych se někam dál pohnula.
Hrozně mě to ubíjí a kazí mi to náladu. Nejhorší je, že v tomhle rozpoložení nemám vůbec na nic chuť. Jsem skoro ze všeho otrávená, líná a nic mě nebaví. Takže to řeším tím, že se cpu jak kyselina, z čehož mám ještě nanicovatější náladu nebo hraju hry na počítači. Abych utekla před realitou. Přiznejme si to, že to je hlavní poslání her a taky hlavní důvod proč vůbec lidi počítačové hry hrají a mají je tak rádi. Je to v dnešní době dokonalý únik od problémů a reality.
A fakt, že si tohle všechno uvědomuji na celkovém stavu moc nepřidává. Zatím. Silně doufám v to, že se brzy dost naštvu sama na sebe a začnu s tím vším něco dělat. Třeba jako dostatečný impuls postačí zveřejnění tohohle článku. Sice nemá pořádně hlavu a patu. A plácám tu páté přes deváté, ale to se snad dalo čekat, ne?

Docela by mě zajímalo jestli máte taky někdy takové apatické nálady a nanicovaté myšlenky. A hlavně, jak se vám je daří překonat?

Variace s Vice 3 vol.I

Když jsem poprvé viděla Vice 3 od UD hned jsem se do ní zamilovala. Bohužel než jsem se stihla pořádně rozmyslet jestli ji vážně tak hrozně moc chci stala se nesehnatelnou. Už jsem tedy vůbec nedoufala, že bych tuhle krásku mohla někdy mít. Nemožné se, ale stalo možným a před pár dny mi dorazila domů.
A je přesně tak úžasná, jak jsem si myslela. Naprosto zastínila všechny ostatní paletky, které vlastním. Vůbec se už nedivím, proč stíny od UD všichni tak vychvalují. Jsou totiž naprosto dokonalé. Nádherně máslovité a pro mě extrémně pigmentované. Zkrátka jsem z Vice 3 naprosto nadšená. Takže teď na líčení očí nepoužívám nic jiného.

Co jsem s ní zatím vytvořila můžete vidět níže.

Jako první jsem se rozhodla vyzkoušet sloupec s nude odstíny (UNDONE, DTF a TRUTH). K nim jsem pak přidala trochu růžového odstínu ALIEN. Všechny jsou matné a trochu sametové. Na fotkách to vypadá, že snad žádné stíny nemám, ale opak je pravdou. Je to přesně ten efekt, který já od matných nude stínů očekávám. Jednoduše to díky nim vypadá, že takhle jste se už narodila.
Zbytek líčení je klasika, kterou snad už ani nemusím zmiňovat. Jemná tvářenka a průsvitný balzám.

Při dalším líčení jsem šla víc do barev. Hodně mě lákala zelená. Jak jinak. Navíc tenhle zelený odstín se jmenuje DRAGON. Chtěla jsem se, ale pořád držet něčeho decentnějšího, takže jsem k němu přidala hnědý stín v odstínu REIGN. Myslím, že si spolu celkem rozumí.

Šeříková

Jistě vám neuniklo, že fialová je barva, kterou naprosto zbožňuji a proto nesmí chybět ani v mém líčení. Navíc konečně přišel ten správný jarní čas kdy kvetou šeříky. Které překvapivě patří k mým nejmilejším květinám. Mají dokonalou barvu a naprosto božsky voní. Jestli někdy budu míst zahradu, tak si jich tam vysadím celou alej.

Ale dost už bylo o kytkách. Přejdeme k samotnému líčení. Jako základ jsem použila jasně fialový pigment od Essence 16 Blueberry Muffin. Což byl mimochodem jeden z prvních fialových stínů, co jsem si pořídila. Manipulace s ním je sice trochu ošemetná, protože má tendenci prášit všude kolem, ale na víčku vypadá božsky.

Zbytek víčka jsem vystínovala pomocí stínů z palteky Vintage Romance od Sleeku. V poslední době jsem ji začala zase používat celkem často. Však si to taky zaslouží chudinka. Pěknou dobu ležela na místě bez hnutí. Celkově mám v plánu svoje Sleek paletky víc provětrat. Oči jsem završila řasenkou a bylo. 

Zbytek tváře už jsem nijak zvlášť nekomplikovala. Trochu tvářenky, korektor a na rty průsvitný Baby lips od Maybelline. S kterým jsem mimochodem hrozně spokojená. Používám ho teď pořád. Má přesně tu správnou konzistenci, které moje rty potřebují. A navíc hezky voní. 

Na závěr ještě pár bližších fotek očí. Pro lepší představu. Jen mě štve, že přes veškerou moji snahu se mi ty stíny pořád nedaří vyfotit úplně do puntíku přesně. Ale věřím, že časem to nějak vychytám. Nebo si konečně pořídím nějaká pořádná světla a bude.^^

Májová

Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh jej objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Tak je to konečně tady. Je 1.května. Či-li 1. máje. Oficiálně svátek práce, ale pro mě je to hlavně den, kdy nejvíc myslím a připomínám si jedno z nejgeniálnějších a nejkrásnějších děl české literatury. Jak jste jistě poznali mám na mysli Máj od Karla Hynka Máchy.

Přestože mě můj Vilém přivádí k zoufalství, tak Máj samotný stále zbožňuji. Což mě inspirovalo k tomuhle jemnému sladkému májovému líčení.

Růžová není úplně moje barva, ale lososová nebo meruňková mi nevadí. Na oči jsem použila dvě paletky. Vintage Romance od Sleeku a Iconic 3 od Makeup Revolution. Pak už jen tekuté linky, řasenku, tvářenku a meruňkový lesk na rty. Všechny poslední čtyři věci jsou jediné svého druhu, které vlastním. A jsou úplně obyčejné. Říkám to po každé, tak snad je vám to jasné a nemusím se o tom víc rozepisovat. Až se konečně dostanu k tomu pořídit si víc tvářenek nebo řasenek nebo lesků, tak vám to napíšu. Nebojte.

Jinak pokud by jste si chtěli poslechnout opravdu povedenou verzi Máje, tak doporučuji tohle:

Já jsem do této verze naprosto zamilovaná. A slyšela jsem ji už tolikrát, že ji znám zpaměti. Takže pokud vás třeba čeká maturita nebo zrovna ve škole Máchu probíráte a nechcete se zdržovat čtením je tohle ideální volba.

A na závěr ještě pár egoistických fotek. Protože ten věneček je geniální a vypadám s ním děsně roztomile, nemyslíte?

 

 

Mořská víla

V některém z předchozích článků jsem se zmiňovala, že jsem si pořídila paletku od Makeup Revolution Mermaids vs. Unicorns. Pro tenhle look jsem použila jen tu Mermaids část. Což jsou všechny ty zelené, tyrkysové a modré. Zkrátka barvy, co připomínají moře. Víc se k tomu snad ani říct nedá.

Jarní naříkání

Přestože jaro dřív nepatřilo k období, které bych měla ráda po čase se to změnilo. Dneska můžu tedy s klidem říct, že to jak na jaře pučí příroda a sluníčko začíná pomalu hřát je jedna z nejkrásnějších věcí na světě. Zamilovala jsem si jak se tráva a stromy a keře den ode dne víc a víc zelenají. Jak vzduch voní po květech ze stromů. Nebo jak svěže voní vzduch po dešti.

Moje nejoblíbenější činnost je v tomto období lehnout si na zahradu do houpací sítě. Nechat se ovívat ještě chladným větrem, přitom se hřát ve slunečních paprscích a koukat na mraky. Možná vám to přijde nudné, ale já takhle dokážu strávit klidně celé odpoledne a užívat si to.
Bohužel letos ani loni se mi této radosti nedostalo a nedostane. Za prvé nemám přístup k zahradě a za druhé nemám čas!

Nebo si ho minimálně nejsem schopná udělat. Momentálně totiž svádím krutý boj s Vilémem. Buď na něm pracuji několik hodin v kuse, což je po celodenní práci děsně vyčerpávající nebo se naopak za nic na světě nemůžu dokopat ani k čárce. Nejhorší je, že do konce zbývá pouhých 22 dní a já si vůbec nejsem jistá výsledkem. Už aby to bylo za mnou.

Když ovšem pominuty tyhle studentské starosti, tak musím říct, že se mám báječně. Mám všechno po čem mé srdce a duše touží. Tedy skoro. S jarem totiž na mně většinou přichází čas obrození. Kdy mám nehorázné nutkání začít se svým životem něco dělat. V tom smyslu, že mám větší motivaci a touhu ke splnění mých snů a přání. Začala jsem tedy pomalu plánovat, do čeho všeho bych se chtěla pustit v příštích měsících. Taky se chystám po milionu let ke kadeřnici. Doufám, že bude hrozně moc šikovná a vykouzlí mi na vlasech přesně to, co chci. Uvidíme.

Taky jsem v rámci sebezdokonalování začala číst knížku Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas. Vím, že spousta lidí tenhle typ sebe rozvojových knih nemá rádo, a že jim nevěří. Ale já je čtu celkem ráda. Neříkám, že pořád, nebo že jim věřím každí slovo. Ale jednou za čas mám zkrátka náladu na něco pozitivního a motivačního. Další hodně inspirativní kniha, kterou teď čtu je Love, Tanya.

Mimochodem tahle nádherná třešeň/sakura, nebo co je to za strom, nám roste přímo před oknem. Je nádherná a ráda na ni koukám. A jak voní. Nejradši bych si jí kus natrhala domů. Ale vzhledem k tomu, že tohle jaro nějak extra trpím na alergii z pylů trav a stromů, tak něco takového nemůžu riskovat. Navíc mám dojem, že by se to nemělo. Takhle oškubávat stromy. Proto mi bude muset stačit jen to koukání z okna. A protože je tak krásná, tak tady máte ještě nálož fotek.