Vánoční nákup v IKEA

Na pořádném nákupu v IKEA jsem nebyla už ani nepamatuji. Ne, že bychom tam vůbec nechodili, ale když tam jdeme s mým Milovaným, tak ji většinou prolítneme během deseti minut. Cestou pobereme pro co jsme přišli a konec. Takže už se mi strašně dlouho nepodařilo si v klidu a pomalu prohlídnout všechny vystavené bytečky a pokoje. A protože jsem se rozhodla, že letošní Vánoce budou ve skandinávském stylu, IKEA byla jasná volba pro nákup přesně takových severských dekorací.
V sobotu ráno jsem si tedy přivstala, abych už na osmou hodinu byla na Zličíně, kde jsme měly sraz se dvěma kamarádkami. Nejdřív jsme si na posilnění daly kafe ve Starbucks a potom už hurá nakupovat. Původně jsme plánovaly, že se tam i najíme, ale potom, co jsme každá měla plnou obří tašku s nákupem jsme se raději vydaly rovnou domů. 

Kromě ryze praktických věcí, které jsem potřebovala do domácnosti jako dózy, mísy a podložka pod laptop, jsem nakoupila hlavně vánoční věci.

V první řadě a můj hlavní cíl - mini stromeček. K němu pak příhodný květináč a nějaké vánoční ozdoby.

Neodolala jsem nakonec ani vánočním ubrouskům. A povlakům na polštáře se soby/jeleny. Akorát jsem si naivně myslela, že budou dost velké na polštáře od gauče. Samozřejmě, že nejsou. Takže budu muset ještě pro nové polštáře.

A možná rovnou ještě přihodím nějaké věci, které jsem tam raději nechala. I když jsem měla sto chutí si je odnést taky. Rozhodně se, ale musím vrátit pro povlečení, běhoun a možná i skleničky a misky. Losa a a věnec hold tak nutně nepotřebuji.

Jinak původně jsem vám chtěla celý nákup nafotit, ale světelné podmínky tomu nepřejí a navíc jsem si říkala, že pak nafotím hotové vánoční dekorace v celém bytě a udělám na to článek zvlášť.

Chodíte rádi do IKEA nebo se tomuto obchodu z daleka vyhýbáte? A máte na letošní Vánoce vymyšlené nějaké téma nebo barevné ladění?

Bílý design

Všimli jste si někdy, že snad všechny úspěšnější a známější beauty, fashion, lifestyle, food a další blogerky mají bílou jako hlavní barvu designu svého blogu? A nejde jen o ty vyloženě "slavné". K tomuto zjištění jsem došla nedávno a to, když jsem si procházela nominované blogy na letošní Blogerku roku. Přísahám, že tak 90% holek, na které jsem klikla měly bílý design. Až mi to přišlo divné. A taky nudné. Zajímalo by mě, jestli to má nějakou souvislost právě s úspěšností blogu.
Já chápu, že jednoduchý bílý design je chytrá volba a hodně dělá i rozvržení stránek a styl písma. Avšak mám dojem, že takhle se člověku po čase a zpětně začnou všechny blogy slívat a když se pak snažíte třeba někoho dohledat, tak to jde podle vzhledu stránky dost těžko. Když ho mají všichni tak zatraceně podobný.
Bílá na pozadí je dobrá volba hlavně kvůli fotkám. Působí to pak možná o něco čistěji a "profesionálněji". Ale já bych se s touhle barvou na svých stránkách sžít nedokázala. Zkrátka to není můj styl. Nejblíž k bílé, co jsem s designem kdy byla, tak bylo v době, kdy byly všude sedmikrásky. Ale mnohem raději mám žluté a okrové odstíny jako doplňkové barvy k barvě hlavní. To můžete vlastně i vidět na současném designu.

Design stránek je jedna z nejdůležitějších věcí, která působí na čtenáře. A je fakt, že spousta lidí nedokáže barvy sladit, tak aby se to pak dalo číst. I já s tím měla ze začátku problém. Teď už to snad dokážu nějak vychytat.
Co myslíte? Máte raději jednoduchý minimalistický bílý design blogů nebo raději něco originálního a barevnějšího? A jak se vám vůbec líbí ten zdejší? Čte se vám z něj dobře? Jak na vás použité barvy působí?
Hrozně by mě vaše odpovědi a názory na tyhle otázky zajímaly. Tak pište do komentářů. Budu se těšit.

Tipy na diáře pro rok 2016

Konec roku se pomalu blíží. Obchody jsou už plné vánočního zboží a kromě milionu starostí a plánů na Vánoce si člověk začíná říkat, že by to možná chtělo diář na příští rok. Listopad je podle mě ideální měsíc pro koupi diáře. Všechny společnosti už totiž své skvosty poslaly do světa a ty nejlepší ještě nejsou vyprodané. Takže máte pořád z čeho vybírat a nemusíte se spokojit s tím, co zbude v lednu.

Já si pořizovala diáře vždycky v listopadu. Byla to vždycky tradičně jedna z věcí, které jsem si přála na narozeniny. Od loňska se, ale moje diářová tradice nabourala. To proto, že jsem dostala Filofax. Ale o tom později.

Neznamená to ovšem, že bych přestala po všech ostatních diářích pokukovat. Kdybych mohla pořídila bych si jich hned několik, ale to bych sotva stíhala zaplňovat. Tak se s vámi alespoň o ty nejzajímavější podělím. Třeba se to někomu z vás bude hodit při rozhodování, jaký diář si na příští rok pořídit.

PRESCO 

Začneme od těch finančně dostupnějších. K těm patří například ty od firmy Presco. Mají moc hezký design. Mezi jejich diáři najdete jak barevné a více "dětské" diáře, tak jednoduché nebo propracovanější designové. Já jsem letos na podzim extra ujetá na všechno s liškami. Takže se mi líbí hlavně ty. Naštěstí mají i se stejným liščím designem i notes, na který si brousím zuby. Jediný problém u nich je, že ne všechny jsou uvnitř s českým označením. Což někomu může vadit. Pokud ovšem nemáte problém s angličtinou není o čem mluvit. Diáře jsou většinou zhruba ve velikosti A6 maximálně A5. Papír mají obyčejný a desky jsou taktéž z papíru. Samozřejmě o něco tvrdšího a odolnějšího. Rozvržení je buď týdenní nebo denní podle velikosti. A aby se diář nerozevíral je zajištěný gumičkou nebo magnetem. To záleží na typu. 

Sehnat je můžete ve většině papírnictví či knihkupectví případně na oficiálních stránkách společnosti. Ceny se pohybují zhruba mezi 100 - 200 Kč.

ALBI

Další cenově příznivé diáře jsou ty od Albi. Mají moc roztomilý, hravý design a pokud máte raději něco barevnějšího a veselejšího můžu je jen doporučit. Hodně diářů mají s motivem zvířátek. Mně samozřejmě kromě lišek zaujal ten s motýly a sovičkami. Diáře jsou různé tloušťky podle toho zda jde o denní či týdenní rozvržení. Velikost je víceméně u všech stejná. Zhruba A6, takže se bez problémů vlezou do kabelky. Značení je české. Papír mají taktéž obyčejný a obaly jsou takové pogumované a měkké. Kromě papírnictví, knihkupectví a webových stránek je seženete v kamenných prodejnách Albi. Ceny jsou kolem 100 - 200 Kč.

PAPERBLANKS

A přecházíme k těm luxusnějším diářům. Paperblanks diáře a notesy patří mezi ty, nad kterými slintám a kochám se jejich nádherou. Každý jeden je totiž umělecké dílo a můžete se na něj koukat do nekonečna a pořád bude úžasný. Každý design je originální a propracovaný do detailů. Jsou to diáře, které když dopíšete, tak je jen tak nezahodíte. Protože něco tak krásného zkrátka vyhodit nejde. Proto bych ho doporučila někomu, kdo se v diářích vyžívá, má rád krásné věci a nevadí mu si za takový skvost připlatit.

Paperblanksy se vyrábí v nejrůznějších velikostech od úplně maličkých, které se vám vejdou do dlaně až po téměř knižní A4. Mají gumičkové či magnetické jištění. Jejich obaly jsou kromě božího designu opravdu kvalitně provedené. Papír mají speciální. Mimoto, že je krásně tenký je acid-free. Celý diář včetně obalu je recyklovatelný a nikdy na jeho výrobu nepoužívají zvířecí kůži. Přestože některé z nich z dálky jako kožené vypadají.

Uvnitř je kapsa s informacemi o společnosti a daném diáři. Značení je anglické. Což vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní firmu je pochopitelné. Sehnat je můžete na webu nebo v některých knihkupectvích. Ceny se z výše uvedených důvodů pohybují zhruba kolem 200-700 Kč, podle velikosti.

Pokud bych nepřešla k Filofax diáři rozhodně bych zůstala u těchto. Jsou zkrátka boží.

MOLESKINE

Moleskine diáře a především notesy jsou moje láska. Doma mám momentálně asi čtyři a rozhodně jich ještě několik budu mít. Používám je hlavně na kreslení a psaní poznámek, a nemůžu si je vynachválit. O jejich historii vám tady psát nebudu, to si můžete přečíst na oficiálních českých stránkách/moleskine.cz/, kde se můžete i podívat, co kromě diářů ještě nabízejí a případně jej tam i zakoupit.

Kromě klasických jednobarevných diářů v nejrůznějších odstínech si můžete vybírat i z limitovaných edic s motivy Malého prince, Star Wars a dalších.

Velikosti jsou od XS po XL. Vazba je buď plátěná nebo "jakože kožená". Jištění mají gumičkové. Papír je taktéž velmi kvalitní tenký a acid-free. Navíc je krásně nažloutlý. Uvnitř najdete kapsičku s letáčkem o historii a v některých i chytré samolepky. Značení je jak jinak anglické. Kromě webu je seženete i v některých lepších papírnictvích a knihkupectvích. Cenově se pohybují kolem 200 - 500 Kč dle velikosti.

FILOFAX

V neposlední řadě tady máme Filofax. Tuhle značku jsem objevila teprve loni. Jejich diáře patří k těm nejvíc luxusním na trhu. O tom svém a proč si myslím, že jsou to nejlepší diáře na světě vám povím v samostatném článku.

Klasické Filofaxy jsou jednobarevné v nejrůznějších barvách a nejrůznějších povrchových úpravách přes lesklé hladké až po různě texturované. Obal je tedy vyrobený buď z opravdové nebo umělé kůže. Podle toho se pak také odvíjí cena. Kromě klasických designů mají i pár speciálních. Jako jsou ty o kousek výš. Upřímně kdybych už jeden neměla rozhodně bych si koupila ten se sedmikráskami. Na živo je totiž ještě krásnější než na fotce. Věřte mi.

Velikostí mají pět. Od A8 Mini po A4. Mají kroužkovou vazbu, takže každý rok jen dokupujete náplně jaké chcete podle aktuálního roku. Na výběr jich máte hned několik v různých jazykových mutacích. Papír je obyčejný bílý nebo lepší krémový. Sehnat se dají taktéž na webu a v lepších papírnictvích a knihkupectvích. Cenově vycházejí mezi 600 - 3.500 Kč. Záleží na typu.

Jak jste na tom s diáři vy? Používáte je vůbec? Řešíte jaký si pořídíte? Máte nějaký oblíbený? Dejte vědět v komentářích, budu se těšit.

První tutoriál

Konečně je to tady. Po týdnech slibů a náznaků se mi konečně podařilo zkompletovat a vydat můj první makeup tutoriál. Původně jsem to chtěla stihnout ještě před Halloweenem, ale okolnosti tomu nepřály. Ono vůbec celou výrobu provázely nejrůznější komplikace, ale jak se říká chybami se člověk učí.

A proč mi to vlastně trvalo tak dlouho?
První týden jsem sháněla materiál, testovala ho a zkoušela, jak a jestli to bude všechno fungovat podle mých představ. Další dny jsem pak vyráběla zoubky a křídla. To mi zabralo skoro dva dny a všude pak byly třpytky.
Samotné natáčení zabralo asi čtyři hodiny. Ne, že by to líčení bylo až tak komplikované, ale přes půl hodiny jsem se v našem malém bytečku snažila najít nějaké slušné místo na natáčení. To znamená, aby tam bylo jakž takž hezké pozadí, kam postavit kameru a hlavně, aby tam byl dostatek světla. Při samotném líčení se mi skoro v závěru podařilo drcnout si do nosu a celý ho tak zničit. Dokonce dvakrát! Takže pokud to budete zkoušet dejte si na to pozor. Zkrátka ten nos nikam nestrkejte a nemáchejte kolem něj rukama ani ničím podobným.
Jinak, co se týče toho SFX vosku, který jsem na nos použila, tak ten je dělaný "po domácku". Původně jsem chtěla pořídit nějaký profesionální, ale ten, co jsem si vyhlídla se dá objednat jen ze zahraničí a já už jsem neměla čas čekat dalších několik týdnů než dorazí. Výroba takového SFX vosku není vlastně vůbec těžká. stačí vám na to obyčejná vazelína, mouka nebo dětský pudr a tekutý makeup. Všechno to smícháte v poměru od oka, tak aby to vytvořilo takové těsto. To pak dáte do lednice, aby trošku ztuhlo a můžete vesele používat. Ještě bych měla upozornit, že nejlepší je s ním pracovat pomocí špachtle. Díky tomu, že se lepí na kůži se totiž lepí i na prsty.
Když bylo konečně dotočeno a nahráno do počítače začaly opět stávkovat programy. Při stříhání se to pořád sekalo a trvalo mi hrozně dlouho než jsem našla hudbu, která by se mi k tomu hodila. A aby toho nebylo málo původní plán namluvit k celému videu komentář se nezdařil. Po třech pokusech nahrávání, kdy přes veškerou snahu nešlo skoro nic v záznamu slyšet jsem to vzdala a rozhodla se pro otitulkování. Do příště se mi snad tenhle problém podaří nějak vyřešit.

Doufám tedy, že se video bude líbit. Mám v hlavě spoustu dalších. Jen ty natáčecí podmínky bych ráda nějak zlepšila, protože upřímně mě to samotnou štve, že to nevypadá úplně přesně jak jsem chtěla. Na druhou stranu je to pořád lepší než můj úplně první vlog.

Inktober FAIL

Určitě jste si všimli, že říjen je pryč a na blogu se pořád neobjevily žádné nové obrázky k InkToberu. Důvod je prostý. Žádné totiž nejsou. Po týdnu, co se mi dařilo kreslit každý den to další týden šlo z kopce. Ke kreslení jsem se dostala při nejlepším jednou za dva dny a to ještě jen k nějakému rychlému čmárání v práci na kousek papírku. Což se nedá podle mě považovat za plnohodnotný příspěvek. K nějakému překreslování už jsem se pak nedostala vůbec. Takže sice nerada, ale bohužel musím letošní ročník prohlásit za nepodařený a nesplněný. Tak snad příští rok.
Jinak v posledních dnech je to s kreslením bída. Nemám čas si ani čmárat. Naštěstí už brzy budu mít trochu volna, tak se skicáku zase budu víc věnovat a možná vám i konečně nafotím nějaké nové obrázky dělané v tužce.

Podzimní procházka

Volných víkendů jsem si začala cenit až jako pracující člověk. Když jsem ještě chodila do školy taky jsem se na víkendy vždycky těšila, ale nijak extra jsem to neprožívala. Zatímco teď, když jednou měsíčně strávím jeden celý víkend v práci neskutečně si vážím každého volného dne. A opravdu mi je líto lidí, kteří musí pracovat o víkendech často. Obzvláště když je venku tak krásné podzimní počasí jako tomu bylo například dnes.

Stromy jsou krásně barevné, pomalu jim opadává listí, je příjemně chladno a přitom svítí sluníčko. Už jsem to říkala a říkám to znovu. Podzim zbožňuji. Je to nejlepší období v roce. Fakt nevím, co by se muselo stát, aby mi začalo vadit. 

Dokonce se mi v nedávné době podařilo vyjít si v klidu na procházku s foťákem. Už totiž vůbec nefotím tolik jako dřív. To abyste pochopili proč se o tom zmiňuji. Rozhodně nejsem nějaký super fotograf a v podstatě tu spoušť mačkám jak mě napadne, ale baví mě to a to se počítá.

Fotky z této konkrétní procházky zdobí tento článek. Taky jsem tehdy byla na lovu žaludů, z kterých jsem pak vyráběla věnec na dveře. Brzy ho však nahradí věnec vánoční, ale na to je ještě dost času.





Jinak se v poslední době nic zajímavého kolem neděje. Pomalu se mi blíží narozeniny, tak vymýšlím, co pěkného si k nim pořídím. Taky teď hodně čtu. Zrovna dočítám třetí díl Labyrintu a ráda bych pak natočila recenzi na celou tuhle knižní sérii.

Kromě recenzí mám naplánovanou hromadu tutoriálů. Právě dostříhávám ten úplně první, tak jsem zvědavá jaké bude mít ohlasy. Nakonec to nedopadlo tak hrozně, jak jsem se bála. Vzhledem k nedostačujícímu natáčecímu zázemí.



Nakonec vám tady dám nálož fotek. Možná vám budou připadat podobné, ale já jsem se zkrátka nemohla rozhodnou, která je nejkrásnější. Psí víno je totiž nádherně barevné a ty sluneční odlesky nad trávou mě naprosto fascinují a nemůžu se jich nabažit. Přijde mi to jako kouzlo. Především ta duhová věc, co se nachází hned na několika snímcích v různých místech a vypadá jako ryba. Osobně mám teorii, že je to víla. Víly totiž existují a opovažte se mi to vyvracet.

InkTober 2015 1-7

Už je to skoro dva týdny, co trvá InkTober, o kterém jsem vám už psala tady.
Ke skeneru se mi pořád nepodařilo dostat, takže jsem byla nucena obrázky nafotit. Navíc za ne moc příznivých světelných podmínek. Ale už se začínaly ozývat stížnosti, že jsem za celé dva týdny neukázala ani čárku.
Takže tady máte první várku. Zatím prvních sedm dní. Dalších sedm zase příště.;)


Den 1.

Poslední dobou jsem ujetá na mořské panny. Takže proč hned jednou nezačít?
Kresleno Maped Graph´Peps Extra Fine 0.4 v odstínu Lila a Pelikan Fineliner 96 fine 0,4 ve fialové barvě.
Bez tužkového podkladu.

Den 2.

Celá nadšená jsem si ve výtvarných potřebách pořídila sadu obyčejných barevných tuší a perko s tenkým a tlustým hrotem. S tuší jsem dělala naposledy snad na střední svoji maturitní práci z výtvarky. A myslím, že mám ještě dost co zlepšovat.
Kresleno opět bez tužkové předlohy jako všechno. A ano má velkou hlavu a obří oči, ale to je schválně.XP

Den 3.

Další mořské potvůrky, které mě uchvátily. Medúzy jsou naprosto úžasná stvoření. Dokonce jsem z nich tak nadšená, že si je možná i naanimuju. Kresleno obyčejným plnícím perem s černou bombičkou.









Den 4.

Kritický den. Nějak mi to kreslení vůbec nešlo. Takže z toho vznikly akorát tyhle divné růže dělané Faber-Castell PITT Artist pen B. Který má takovou fialovo-růžovou barvu.

Den 5.

Cestovní den. Většinu jsem ho strávila ve vlaku a na kreslení moc nálada nebyla. Takže jen taková malá rychlá skica lišky do cestovního Moleskinu s Pilot Frixonball v černé. Mimochodem je to děsně geniální psací potřeba.





Den 6.

Vlastně jen takové bezmyšlenkovité čmárání při sledování seriálu. Měla jsem náladu na něco jednoduchého se spoustou různých ornamentů. Jestli se tomu tak vůbec dá říkat. Opět plnící pero s černou bombičkou.








Den 7.

Kromě černých jsem si pořídila i fialové bombičky. A plnící pero mě vážně baví. Pokus o stínování a zachycení něčeho realističtějšího.









To je pro tentokrát všechno. Co na to říkáte? Osobně jsem zatím nejvíc spokojená s Medúzami. Který z obrázků je prozatím váš favorit?

Nová kategorie

Blíží se Halloween. Což je ideální doba vyrukovat s plánem na rozšíření blogové a vlogové orientace. Za poslední dva roky mě vážně hodně začalo zajímat líčení a kosmetika. Toho jste si podle článků určitě všimli. Věc se má ale tak, že přestože je to super kreativní činnost pořád mi to nějak nestačilo. Pak jsem narazila na americkou "reality" show FaceOff. Ta je zaměřená na SFX makeup. Hrozně mě to chytlo a naprosto jsem se do této show zamilovala. Hlavně kvůli výtvorům, které tam vytvářejí. A jak jsem na to tak koukala, tak jsem se rozhodla, že tohle prostě musím umět taky. Po dlouhé době jsem se pro něco takhle nadchla. Ačkoliv dělání VFX efektů, animace a kreslení mě taky baví, zjistila jsem, že pro svou naprostou spokojenost a klid na duši potřebuji dělat něco fyzicky tvůrčího. To znamená pořádně se u té dané činnosti zašpinit. Přijít do kontaktu s různým materiálem a tak dále.

Má Halloweenská maska z roku 2011.

Posledního skoro čtvrt roku jsem tedy strávila hledáním všemožných podkladů, informací a tutoriálů ohledně SFX makeupu. A řeknu vám, že doklikat se k některým informacím zabere spoustu času. Ono hlavně problém je ten, že většina dostupných věcí je v angličtině. Pro mě osobně to sice problém není. Protože rozumět tutoriálům nebo návodům není těžké. Horší je to se zjišťováním a hlavně sháněním příslušného materiálu. S tím se popravdě peru ještě teď.
Každopádně rozhodla jsem se, že by určitě nebylo na škodu podělit se o nabyté znalosti. Proto ode dneška bude na blogu nová kategorie SFX Makuep. Kde se budou objevovat články o různých technikách, materiálech, lidech a dalších zajímavých věcech, které při svém samostudiu objevím nebo jsem už objevila. Taky bych ráda, aby se zde objevovaly různé tutoriály. Třeba se to někomu bude hodit. Minimálně se můžete poučit z mých chyb, které určitě budu dělat. Ty totiž dělá každý.
Uvidíme, jak to půjde. Zatím jsem z celého toho nápadu naprosto nadšená a přijde mi to geniální. Tak snad to bude stát za to.