Jsou dny, kdy má člověk chuť vypadat hezky, ale nenápadně. Zkrátka vypadat, že takhle už to má od přírody. Na to jsou podle mě nejlepší odstíny hnědé. Já nejraději používám ty, co mám v paletce Au Naturel od Sleeku. Stačí pár tahů štětcem a je hotovo. Docela mě baví, jak je tenhle look jednoduchý a rychlý. Jednoduše se skvěle hodí skoro ke všemu. Barva rtěnky pak už je čistě volitelná. Já jsem použila jednu z mých Kate Moss rtěnek od Rimmelu v odstínu Burning Desire. Ale ve výsledku je myslím opravdu jedno jaký odstín zvolíte. Klidně se dá použít i něco výraznějšího.
čtvrtek 8. ledna 2015
neděle 4. ledna 2015
Zlatý list
Dlouho nebylo žádné líčení, i když články se to tady poslední dobou jen hemží. Zase nepůjde o celkové líčení, ale jen o oči. S takovou budu muset tuhle kategorii brzy přejmenovat na Dnešní oči.
Ono je to, ale tak, že na očích si dávám nejvíc záležet a nejvíc mě baví. A hned po nich mě baví rty. Jenže ty jsou na tom teď v zimě dost bídně. Jsou pořád suché a trochu popraskané přestože je přejíždím balzámem, tak každou hodinu a spotřebovávám tak jeden balzám za druhým. Co se zbytku obličeje týče, tak makeup nepoužívám, protože se mi ještě nepodařilo najít takový, který by mé pleti jak odstínem tak vlastnostmi vyhovoval. Nanejvýš si tak dám korektor pod oči a i s tím jsem začala teprve nedávno. Neb se mi podařilo narazit na skvělý korektor od Astoru. Tvářenku taky používám, ale moje oblíbená z limitky od Essence se mi rozbila na padrť a mám místo ní nějakou obyčejnou od NYC a ta mě akorát vytáčí. S rozjasňovačem a bronzrem se chystám začít jen co si pořídím nějaké odpovídající štětce. Takže nebojte. Já se k tomu focení celkového líčení nějak časem propracuji.
Teď se ale vraťme k tomu dnešnímu líčení. Základem pro něj byl stín od Catrice Liquid Metal v odstínu 070 Gold Leaf Me, který jsem si nedávno pořídila. Hned jsem ho samozřejmě musela vyzkoušet. Má nádhernou zlato-zelenou barvu. Záleží na tom, jak moc je na slunci nebo naopak ve stínu. Navíc má skvělou pigmentaci a skoro nepráší. Do party jsem k němu přidala ještě stíny Fig, Fauna, Tree Of Life a Gates Of Eden ze Sleek paletky Garden Of Eden. A bylo hotovo. Výsledek se mi moc líbí. Mám zelenou barvu ráda a myslím, že mi jde skvěle k barvě očí i k vlasům. Co myslíte vy? Jak se vám tohle líčení líbí? Máte rádi zelenou barvu?
sobota 3. ledna 2015
Prosincové přírůstky
Protože mě už v půlce prosince pohltila vánoční nálada nejen, že jsem nakupovala dárky pro ostatní, ale udělala jsem radost i sobě. A taky si pár věcí pořídila. No pár...dejme tomu, že toho není až tak moc.^^

Pro začátek jsem si pořídila ke svým dvěma stávajícím Sleek paletkám Au Naturel a Vintage Romance dvě nové, Garden of Eden a Sunset. Po obou jsem toužila už nějaký ten pátek a tak jsem si řekla, že před Vánoci je ten správný čas si pořídit další. Hodlám o nich udělat samostatný článek, takže se nebudu víc rozepisovat o tom, jak jsou super.
A u stínů zůstaneme. Pořídila jsem si svůj historicky první mono stín Liguid Metal od Catrice v odstínu 100 What Do You Sea? Popravdě jsem si ho pořídila jako útěchu za to, že jsem prošvihla jiný monostín v limitce od Catrice. Tak či tak i tenhle je moc hezký. Má nádhernou petrolejovou barvu. I když na fotce se tváří, že je více do modra. Ještě o něm každopádně uslyšíte v samostatném článku i s líčením.;)
Jestli jste to ještě nepostřehli, tak kromě stínů jsem se taky naprosto zamilovala do laků na nehty. Mají totiž snad ještě víc barevných možností a kombinací než stíny. Navíc mají i různé textury a třpytky a efekty. No prostě je to parádní. A tak se stalo, že jsem si v prosinci pořídila těch laků hned šest. Zlatý od Coloramy, třpytivý fialový s pískovým efektem /05 It Wasn´t Me!/ a stříbrno-fialový s metalickým efektem /01 Hello Sweatheart/ z limitky Good Girl BAD GIRL od Essence a nakonec tři nádherné top coaty Glitter Bomb od Rimmelu v odstínech Disco Diva, Bedazzle a Midnight Mistletoe.
Všechny jsou naprosto boží! Mám z nich hroznou radost. Vypadají krásně, dobře kryjí a zkrátka nemám nic, na co bych si mohla stěžovat. S těmi top coaty je to trošičku složitější na hraní, ale když přijdete na to, jak to nanést, aby třpytky zůstaly na nehtu a ne na štětečku je to jedna báseň.
A u limitky od Essence ještě chvilku zůstaneme. Mají v ní totiž naprosto perfektní fialovou rtěnku /01 It Wasn´t Me!/, kterou jsem prostě musela mít. Je to snad první opravdu fialová, na kterou se mi podařilo v drogerii narazit, takže jsem vážně nepřemýšlela ani vteřinu a hned ji brala. Fialová je totiž jedna z mých nejvíc oblíbených barev. Vlastně asi úplně nejoblíbenější.
Vím, že na té fotce vypadá, že je skoro černá, ona se tak opravdu tváří, ale když ji nanesete dostanete naprosto nádhernou fialovou. Už se nemůžu dočkat až se mi dají trochu do kupy rty a budu si ji moct vyzkoušet.*_*
A na závěr vám představím radost největší a to rozjasňovače a bronzer od theBalm. Slintám po nich už co jsem o nich slyšela poprvé a tak když měli na webu theBalm předvánoční akce zkrátka jsem nemohla odolat a všechny tři krásky si pořídila najednou. A rozhodně toho nelituju. Jsou totiž naprosto dokonalé. Ale o tom se vám rozepíšu v nějakém samostatném článku, protože to si tyhle moje zlatíčka zaslouží.^^
To bude pro tentokrát vše. Opravdu toho není tak moc, když se nad tím zamyslíte. Navíc byly ty Vánoce. Co vy? Udělali jste si před Vánoci nebo k nim taky radost a pořídili si něco nového jen sami pro sebe?
pátek 2. ledna 2015
Knihy za rok 2014
Přejděme, ale ke konkrétním titulům. Za rok 2014 jsem tedy podle mých zápisků přečetla 30 knih. Což je podle mě docela dobré číslo. Není to nijak extra moc, ale ani málo.
Do první pětky se dostaly tyto:
* Divergence - Veronica Roth
* Lhář 1 - Jakub Ćwiek
* Stráže! Stráže! - Terry Pratchett
* Hvězdy nám nepřály - John Green
* Rudá jako rubín - Kerstin Gier
* Mnich, který prodal své Ferrari - Robin S. Sharma
* Hledání Aljašky - John Green
* Hledání Aljašky - John Green
A v neposlední řadě i takové, u kterých jsem se ještě nerozhodla, co si o nich vlastně myslím:
Pokud by vás zajímal celý seznam knih, které jsem přečetla, tak tady je. Seřazený podle toho, jak šly jednotlivé knihy po sobě. Či-li jak jsem je četla během roku.
* Divergence
* Nástroje smrti: Město z popela
* Nástroje smrti: Město ze skla
* Andělská poselství naděje
* Andělská terapie
* Lhář 1
* Tvůj život ve světle
* Lhář 2
* Rezistence
* Nádherná temnota
* Debora
* Není přání jako přání
* Já a pan Darcy
* Vampýrská akademie 1
* Levá ruka Boží
* Elinor
* Stráže! Stráže!
* Sladká jak krev
* Hvězdy nám nepřály
* Rudá jako rubín
* Modrá jako safír
* Zelená jako smaragd
* Fangirl /v AJ/
* Pět jazyků lásky /znovu/
* Mnich, který prodal své Ferrari
* Netopýr
* Kraď jako umělec
* Hledání Aljašky
* Velikost L
* Ryzí styl
To, ale ještě není všechno. Ještě bych se chtěla zmínit o tom, že jsem si letos i docela dost knížek pořídila. Obzvlášť od té doby, co jsem začala pracovat v knihkupectví, tak jsem začala nakupovat knihy na mé poměry dost často. Vlastně každý měsíc. Aspoň jedna. Dohromady je jich asi 18. Což je vzhledem k tomu, že ještě loni to bylo tak 5 celkem pokrok.^^
A to tyto:
* Amélie a tma
* Nádherná temnota
* Nádherný zmatek
* Nikdykde
* Američtí bohové
* Atonement
* Jak francouzky hledají štěstí
* Zápisník jedné lásky
* Andělská poselství naděje
* Wreck this journal
* Aliance
* Šedá hlídka
* Temná hlídka
* Poslední hlídka
* Harry Potter a tajemná komnata
* Líheň
* Obraz Doriana Graye
* De profundis
Snad jsem si vzpomněla na všechny. Polovinu své knihovničky totiž ještě nemám přestěhovanou u sebe v Praze, takže to je trochu složitější na přemýšlení.
Některé jsem koupila ve výprodeji, v akci nebo v antikvariátu. Jiné normálně v knihkupectví. Každopádně je jich vážně dost. Jestli to takhle bude pokračovat i letos, tak vážně nevím, kam ty knížky budu dávat. Ale ono se to nějak při nejhorším vymyslí.
Jinak kdyby vás zajímaly podrobnější informace o tom, co si o jednotlivých knížkách myslím, tak se buď podívejte na můj profil na Databazeknih.cz. A kdyby vám to nestačilo ve hvězdičkách, tak dejte vědět a třeba se pokusím napsat nějakou tu knižní "recenzi". ;)
sobota 6. prosince 2014
Žluté oči kočičí
Už jsem dlouho nepřidala žádné líčení. A to se poslední dobou do práce líčím téměř denně. Pokud mám tedy zrovna náladu, chce se mi nebo to stíhám. Začalo mě to vážně bavit.^^
Problém je, že většinou to nestihnu nebo zapomenu vyfotit. Nebo je debilní světlo. Což je poslední dobou skoro pořád. Takže se nedá vůbec slušně fotit nebo nedejbože snad natáčet. S takovou se asi vážně brzy vzteknu a pořídím si nějaké to studiové světlo. Nejlíp nějaké skladné, abych ho měla vůbec kam dát.
Ale to jsem odběhla. Takže zpátky k líčení.
V počítači jsem našla pár jakž takž použitelných fotek. Jsou to sice jen oči a ne celé líčení. Ale snad mi to pro tentokrát odpustíte. Celý look totiž buď na fotce vypadal divně nebo prostě bylo špatné světlo nebo jsem zkrátka měla namalované jen oči. Navíc si už ani moc nepamatuji, co za stíny a další produkty jsem při daném makeupu použila. Vesměs, ale pořád točím svoje paletky od Sleeku. Akorát ta zelená je z pigmentu od Essence a zelené tužky na oči.
Smaragd
Zelná je jedna z mých nejmilejších barev. A v kombinaci se zlatou, která ovšem na fotkách nejde skoro vidět je zkrátka skvělá. Pak už jsem přidala jen link a řasenku a bylo.
Bouřka

Tohle líčení jsem dělala v den, kdy jsem byla vážně otrávená a naštvaná a měla jsem náladu na něco temného a ponurého. Mám dojem, že v ten den bylo i pěkně hnusně, co se počasí týče. Takže jsem se rozhodla tomu přizpůsobit.
Mrazivo
Zima už je tady i když to tak venku vůbec nevypadá. Protože sníh si očividně letos vzal dovolenou. Stejně jsem propadla zimní náladě a rozhodla se dát na oči něco mrazivého. Ačkoli modrá vážně není moje barva. Tahle tmavě modro fialová se mi celkem líbí.
Problém je, že většinou to nestihnu nebo zapomenu vyfotit. Nebo je debilní světlo. Což je poslední dobou skoro pořád. Takže se nedá vůbec slušně fotit nebo nedejbože snad natáčet. S takovou se asi vážně brzy vzteknu a pořídím si nějaké to studiové světlo. Nejlíp nějaké skladné, abych ho měla vůbec kam dát.
Ale to jsem odběhla. Takže zpátky k líčení.
V počítači jsem našla pár jakž takž použitelných fotek. Jsou to sice jen oči a ne celé líčení. Ale snad mi to pro tentokrát odpustíte. Celý look totiž buď na fotce vypadal divně nebo prostě bylo špatné světlo nebo jsem zkrátka měla namalované jen oči. Navíc si už ani moc nepamatuji, co za stíny a další produkty jsem při daném makeupu použila. Vesměs, ale pořád točím svoje paletky od Sleeku. Akorát ta zelená je z pigmentu od Essence a zelené tužky na oči.
Zelná je jedna z mých nejmilejších barev. A v kombinaci se zlatou, která ovšem na fotkách nejde skoro vidět je zkrátka skvělá. Pak už jsem přidala jen link a řasenku a bylo.
Bouřka

Tohle líčení jsem dělala v den, kdy jsem byla vážně otrávená a naštvaná a měla jsem náladu na něco temného a ponurého. Mám dojem, že v ten den bylo i pěkně hnusně, co se počasí týče. Takže jsem se rozhodla tomu přizpůsobit.
Mrazivo
Zima už je tady i když to tak venku vůbec nevypadá. Protože sníh si očividně letos vzal dovolenou. Stejně jsem propadla zimní náladě a rozhodla se dát na oči něco mrazivého. Ačkoli modrá vážně není moje barva. Tahle tmavě modro fialová se mi celkem líbí.
Navíc krásně ladila k mé
sobí mikině ve stejné barvě.
sobota 29. listopadu 2014
(Po)narozeninová nákupní horečka
Jak už víte, nedávno jsem měla narozeniny a tak jsem si řekla, že je ten správný čas udělat si něčím radost a vydala se po dlouhé době na nákupy. V tomhle článku se s vámi chci podělit o to, co všechno jsem ukořistila.^^
Některé věci jsem dostala darem, některé jsem si pořídila jako dárek sama. A ano, vím, že vás to všechny úplně hrozně zajímá, ale já se zkrátka chci podělit o tu radost ze všech těch super věcí. Navíc já chodím na nějaké větší nákupy tak jednou za čtvrt až půl roku, tak mě nechte si to užít.XP
Jako první bych vám ráda představila své nové sluchátka na bluetooth. Staré už dosloužily, díky mé šikovnosti. Na druhou stranu se to dalo čekat, protože už byly v havarijním stavu. Dostala jsem tedy darem od svého Milého sluchátka nová, značky Zalman. A jsem z nich nadšená. Dobře se nosí, zvuk mají parádní a jsou černé.^^
Dál přejdeme k oblečení. Nebudu sem dávat úplně všechno, ale jen ty nejvíc top kousky. Což jsou vlastně jen dva svetry z C&A a ponožky se soby od F&F a M&S. Oba svetry jsem si zamilovala hned jak jsem je uviděla. A to už jsem začínala být vážně zoufalá, že žádný, který by se mi líbil nenajdu.
Jako první bych začala se štětcem na tvářenku a makeup. Říkám mu zaječí pacička, protože je nádherně heboučký. Co se štětců týče, tak mám zatím jen samé obyčejné, ale doufám, že časem se propracuju k nějakým lepším a kvalitnějším. Ono je to totiž stejné jako u štětců na malování. To jak je kvalitní štětec se projeví i na výsledné malbě. Pokud vám totiž štětec chlupatí nebo dělá fleky je práce s ním akorát otrava. Proto jsem si tenhle na doporučení kamarádky pořídila v H&M. Není to zas až takové terno, ale myslím, že pořád lepší než ty za pade z drogerie.^^
Kromě barevných laků jsem si konečně pořídila i top coat od Sally Hansen. Měla jsem ho na "wishlistu" už docela dlouho. Všechny blogerky si ho hrozně chválily a já si řekla, že už ho vážně nutně potřebuju, protože pokaždé když si nalakuju nehty, tak vážně nemám čas čekat dvě hodiny než to úplně a napevno zaschne, a až pak teprve něco dělat. S tímhle stačí ani ne pět až deset minut a lak je suchý a ztvrdlý a nemusím se bát, že se mi sloupe nebo sedře jen co se dotknu třeba klávesnice.
Konečně se dostáváme k poslední části z řas kosmetiky a to jsou rtěnky. Na těch ujíždím vážně hrozně. Hlavně na těch červených. Proto když jsem se někdy v říjnu dozvěděla, že L´oréal má na podzim přijít s celou novou kolekcí jen červených rtěnek rozhodně mě to nenechalo chladnou. Spíš naopak. Skoro jsem slintala nad každým videem, článkem či fotkou, na které jsem narazila. A když jsem je pak konečně viděla na živo moje rozhodnutí si aspoň jednu pořídit jsem převedla do činu. Nejhorší bylo se rozhodnout, který odstín si vzít. Samozřejmě, že bych si nejraději vzala všechny, ale to zkrátka nebylo možné. Po dlouhém uvažování jsem si nakonec domů odnesla Evu. Je to asi nejvíc klasická červená, co tam byla. Na rtech je nádherná, dlouho vydrží a má krásnou pudrovou vůni. Zkrátka všechny ty super věci, co jsem o těchto rtěnkách slyšela a četla se ukázaly jako pravdivé. Jsem z ní hrozně nadšená a momentálně je to moje nejvíc oblíbená rtěnka. Dokonce vážně uvažuji nad tím, že jí pořídím sestřičku. Aby jí nebylo smutno.^^
Jak je vám určitě známo ke konci listopadu byla premiéra Hunger Games. Síla vzdoru 1. část. A jelikož já jsem obrovský fanoušek právě HG nemohla jsem si to nechat ujít. Těšila jsem se na ten film už jak dlouhou. To, že jsem na něm byla dvakrát vás tedy určitě nepřekvapí. To čím jsem si, ale udělala nejvíc radost nebylo samé zhlédnutí filmu, ale pořízení tématického hrnečko-kelímku a přívěsku s motivem reprodrozda, které prodávali v kině. Hned jak jsem je tam viděla jsem věděla, že je musím mít. Však se podívejte sami jak jsou úžasné. Navíc za tu cenu, to bylo skoro zadarmo. Přívěsek byl původně na klíče, ale já jsem si jej předělala na přívěsek na krk a nosím ho teď skoro pořád.
Konečně se blížíme k posledním dvěma věcem. Asi by bylo divné, kdybych si jako knihomol a navíc člověk, který momentálně pracuje v knihkupectví, nepořídila nějakou tu knihu. Takže jsem si pořídila rovnou dvě. Obě už jsem četla a po obou už jsem toužila pár let. Žila jsem v tom, že už se nedají sehnat, ale k mé velké radosti byl nedávno dotisk a tak je konečně mám.
Jde o knihy Nikdykde a Američtí Bohové od mého oblíbeného spisovatele Neila Gaimana. Už se těším, až si je znovu přečtu. Jsou totiž skvělé a všem je můžu vřele doporučit.
To je tedy pro dnešek všechno. Článek je to poměrně dlouhý a vyčerpávající. Ani nevím jestli jsem něco takového někdy napsala. Každopádně se mi tenhle formát fotka + psané slovo líbí, takže v něm budu pravděpodobně pokračovat. Do příště snad přesvědčím foťák, že fotky umí lepší.
Jestli jste dočetli až sem díky za pozornost. Mějte se krásně a brzy se snad ozvu s dalším článkem.
Některé věci jsem dostala darem, některé jsem si pořídila jako dárek sama. A ano, vím, že vás to všechny úplně hrozně zajímá, ale já se zkrátka chci podělit o tu radost ze všech těch super věcí. Navíc já chodím na nějaké větší nákupy tak jednou za čtvrt až půl roku, tak mě nechte si to užít.XP
Jako první bych vám ráda představila své nové sluchátka na bluetooth. Staré už dosloužily, díky mé šikovnosti. Na druhou stranu se to dalo čekat, protože už byly v havarijním stavu. Dostala jsem tedy darem od svého Milého sluchátka nová, značky Zalman. A jsem z nich nadšená. Dobře se nosí, zvuk mají parádní a jsou černé.^^
První má naprosto boží dýňovou barvu a už dlouhou jsem po něčem v tomhle odstínu toužila. Navíc je krásně teplý a měkoučký.
Druhý je tmavě vínový a má v sobě třpytivá vlákýnka, takže krásně odráží světlo. Přestože já na třpytky moc nejsem tady mi nevadí. Spíš naopak se mi to hrozně líbí. Je to takové vánoční.^^ Že je taky příjemně měkký snad nemusím ani zmiňovat.
Akorát se mi nepodařilo přesvědčit foťák, aby vyfotil přesnou barvu. Se světlem je to teď dost na houby, ale tak aspoň pro představu to snad takhle bude stačit.
Akorát se mi nepodařilo přesvědčit foťák, aby vyfotil přesnou barvu. Se světlem je to teď dost na houby, ale tak aspoň pro představu to snad takhle bude stačit.
Jak jistě víte, tak zbožňuju soby. A čím víc se blíží Vánoce tím víc se má láska k nim projevuje. Mám vážně, co dělat, abych nekoupila úplně všechno na čem jsou sobi. Naštěstí se zatím docela držím, ale tyhle roztomilé sobí ponožky jsem si nemohla odpustit. Prostě jsem je musela mít! Jsou tak super, až je mi skoro líto je nosit, ale přece je nenechám celou zimu v šuplíku. Minimálně o svátcích je musím provětrat.^^
Od doby co jsem začala sledovat beauty vlogerky se mi vrátilo mé nadšení pro kosmetiku, které jsem naposledy zažila když mi bylo tak dvanáct a permanentně jsem mámě lezla do kosmetické taštičky a do nekonečna pročítala knížky o vizážistice, co jsme doma měli.
Ze začátku jsem si myslela, že mě to po pár měsících přejde, ale už je to skoro rok a moje kosmetická sbírka se pořád víc rozrůstá a pořád mě to baví. A pořád přicházím na nové a úžasné věci. V životě bych nevěřila jakou radost můžu mít z obyčejné rtěnky nebo laku.^^
V rámci nové vášně jsem si tedy pořídila hned několik věcí.
Ze začátku jsem si myslela, že mě to po pár měsících přejde, ale už je to skoro rok a moje kosmetická sbírka se pořád víc rozrůstá a pořád mě to baví. A pořád přicházím na nové a úžasné věci. V životě bych nevěřila jakou radost můžu mít z obyčejné rtěnky nebo laku.^^
V rámci nové vášně jsem si tedy pořídila hned několik věcí.
Jako první bych začala se štětcem na tvářenku a makeup. Říkám mu zaječí pacička, protože je nádherně heboučký. Co se štětců týče, tak mám zatím jen samé obyčejné, ale doufám, že časem se propracuju k nějakým lepším a kvalitnějším. Ono je to totiž stejné jako u štětců na malování. To jak je kvalitní štětec se projeví i na výsledné malbě. Pokud vám totiž štětec chlupatí nebo dělá fleky je práce s ním akorát otrava. Proto jsem si tenhle na doporučení kamarádky pořídila v H&M. Není to zas až takové terno, ale myslím, že pořád lepší než ty za pade z drogerie.^^
Další poměrně klasická věc je takhle řasenka. Už jsem nutně potřebovala novou a na řasenky od Maybelline jsem slyšela jen samou chválu. Mimoto mají krásný design obalu. Tak jsem si ji vzala. A jsem s ní hrozně spokojená. Má přesně takový kartáček, jaký jsem chtěla a dělá mi opravdu krásné řasy. Takže myslím, že příště po ní sáhnu znova.
Laky jsou jedna z kategorií, které jsem propadla asi nejvíc. Mám jich už pěknou hromádku, a stále mám pocit, že mi spousta barev chybí. Ale na druhou stranu je používám téměř nepřetržitě, takže o tom, že by se mi na ně jen prášilo na poličce nemůže být ani řeč. Po narozeninách tedy do mé "sbírky" přibyly tyhle čtyři barvy. Coloramu jsem si pořídila poprvé, ale popravdě musím říct, že mě moc nenadchla. Ty světlé odstíny téměř nekryjí, ale to jsem mohla čekat. Každopádně ten stříbrno-modro-zelený s metalickým efektem snad bude lepší. Protože barva je to naprosto boží. Teď na podzim a zimu jsem se do těch metalických efektů nějak zamilovala. Což můžete vidět i na laku od Catrice, který naopak kryje skvěle a vůbec toho i víc vydrží. Nejvíc mě na něm, ale baví jeho název. Berry Potter and Plumbledore. No není to super?^^ Myslím, že Catrice začnu prozkoumávat víc.
Konečně se dostáváme k poslední části z řas kosmetiky a to jsou rtěnky. Na těch ujíždím vážně hrozně. Hlavně na těch červených. Proto když jsem se někdy v říjnu dozvěděla, že L´oréal má na podzim přijít s celou novou kolekcí jen červených rtěnek rozhodně mě to nenechalo chladnou. Spíš naopak. Skoro jsem slintala nad každým videem, článkem či fotkou, na které jsem narazila. A když jsem je pak konečně viděla na živo moje rozhodnutí si aspoň jednu pořídit jsem převedla do činu. Nejhorší bylo se rozhodnout, který odstín si vzít. Samozřejmě, že bych si nejraději vzala všechny, ale to zkrátka nebylo možné. Po dlouhém uvažování jsem si nakonec domů odnesla Evu. Je to asi nejvíc klasická červená, co tam byla. Na rtech je nádherná, dlouho vydrží a má krásnou pudrovou vůni. Zkrátka všechny ty super věci, co jsem o těchto rtěnkách slyšela a četla se ukázaly jako pravdivé. Jsem z ní hrozně nadšená a momentálně je to moje nejvíc oblíbená rtěnka. Dokonce vážně uvažuji nad tím, že jí pořídím sestřičku. Aby jí nebylo smutno.^^
Tím, ale s rtěnkami nekončím. Kromě výše zmíněné jsem si pořídila ještě dvě nové Kate Moss-ky od Rimmelu. Mám jich už několik. Když je vychytáte v akci nestojí zas tak moc a jsou super. Hezky voní, vydrží docela dlouho, moc nevysušují a mají krásné odstíny. Ta nude je v odstínu Birthday Suit a ta hnědočervená je odstín Burning Desire. Foťák opět moc nepochopil přesný odstín a nepobral ani jemnou perleť, kterou obě rtěnky mají. Přestože já mám raději rtěnky matné u těchto dvou mi ten jemný třpyt, co mají tolik nevadí.
Od mé vášně pro šminky se přesuneme k mé další vášni. A to k té, která je ještě větší a silnější než předchozí. Není to samozřejmě nic jiného než mé nadšení a láska k filmům a filmografii obecně.
U filmů ještě chvíli zůstaneme. Další věc, kterou jsem si totiž pořídila se k filmům vztahuje. Jde o naprosto geniální zápisník od Moleskine s názvem Film Journal. Jde vlastně o to, že tam máte stránky s kolonkami, kde vyplníte film, který jste viděli. Dopíšete k němu nějaké údaje a hlavně tam je místo, kde můžete napsat váš názor na film nebo jiné poznámky k danému filmu. Navíc je tam abecední řazení a pak ještě spousta volných stránek a taky naprosto boží nálepky s filmovou tématikou.
Asi si říkáte k čemu to někomu může být, když existují stránky jako je ČSFD. Já si to pořídila hlavně proto, že jsem teď začala psát recenze pro Filmové Novinky. Budu tak mít přehled jaké filmy jsem pro ně recenzovala a taky mi to bude sloužit jako poznámky při samotném psaní dané recenze. A to je super, ne?
/Mimoto jsem úchyl na bločky a zápisníky a Moleskiny jsou jedny z nejlepších.XP/
Asi si říkáte k čemu to někomu může být, když existují stránky jako je ČSFD. Já si to pořídila hlavně proto, že jsem teď začala psát recenze pro Filmové Novinky. Budu tak mít přehled jaké filmy jsem pro ně recenzovala a taky mi to bude sloužit jako poznámky při samotném psaní dané recenze. A to je super, ne?
/Mimoto jsem úchyl na bločky a zápisníky a Moleskiny jsou jedny z nejlepších.XP/
Konečně se blížíme k posledním dvěma věcem. Asi by bylo divné, kdybych si jako knihomol a navíc člověk, který momentálně pracuje v knihkupectví, nepořídila nějakou tu knihu. Takže jsem si pořídila rovnou dvě. Obě už jsem četla a po obou už jsem toužila pár let. Žila jsem v tom, že už se nedají sehnat, ale k mé velké radosti byl nedávno dotisk a tak je konečně mám.Jde o knihy Nikdykde a Američtí Bohové od mého oblíbeného spisovatele Neila Gaimana. Už se těším, až si je znovu přečtu. Jsou totiž skvělé a všem je můžu vřele doporučit.
To je tedy pro dnešek všechno. Článek je to poměrně dlouhý a vyčerpávající. Ani nevím jestli jsem něco takového někdy napsala. Každopádně se mi tenhle formát fotka + psané slovo líbí, takže v něm budu pravděpodobně pokračovat. Do příště snad přesvědčím foťák, že fotky umí lepší.
Jestli jste dočetli až sem díky za pozornost. Mějte se krásně a brzy se snad ozvu s dalším článkem.
pondělí 17. listopadu 2014
Třiadvacet
Dneska mám narozeniny. A už je tak nějak tradice, že každý rok o tom napíšu článek. I když zrovna teď nevím, co přesně bych psala. Je mi už/teprve 23. Na tohle číslo jsem se těšila roky. Dávno jsem se totiž rozhodla, že až mi bude přesně 23 začne dosud nejlepší a nejúspěšnější období mého života. A zatím musím říct, že většina toho, co jsem si předsevzala se mi plní. Ale pořád mám i na čem pracovat. Což si myslím, že je fajn. Nevím, co víc bych napsala. Jsem prostě teď šťastná a spokojená a žádná narozeninová depka se nekoná. Zatím. Možná to teprve přijde. Uvidíme.^^
pondělí 6. října 2014
Podzimní 4FANS
Tuto sobotu tj. 4.10.2014 jsem byla na 4FANS v PVA EXPO Letňany v Praze. Těm z vás, co to nic neříká, tak šlo v podstatě o akci kolem YouTube komunity. To znamená, že tam byli YouTubeři z Česka, Slovenska a dokonce i speciální hosté ze zahraničí. Byla jsem tam celkově asi 2 hodiny, což se může zdát, jako málo, ale můžu vám upřímně říct, že mně to docela stačilo. Ale o tom později.
Na začátek musím říct, že skoro do poslední chvíle jsem nevěděla jestli na 4FANS vůbec půjdu. Na jednu stranu jsem se chtěla potkat s lidmi, které jsem díky YT poznala, na druhou mě obecný program akce nijak extra nelákal. Nakonec rozhodl fakt, že ve stejnou dobu se konalo FOR HOBBY, kam měl namířeno Honzi. A tak jsem tedy nakonec šla. Než došlo na den akce díky videím a statusům ostatních jsem se začala i docela těšit. Zkrátka jsem začala být zvědavá jaké to bude.
Na místo jsme v den konání dorazili kolem desáté hodiny. Nejdřív jsem si prošla ostatní haly, když už jsem tedy měla tu možnost a kolem jedenácti se dostala do haly, kde se pořádalo 4FANS. Hned u vstupu byla hromada lidí. Což se dalo čekat, ale stejně mě to poněkud rozladilo. Já totiž velké mačkající se davy jako sardinky zrovna nemusím. Ale kdo ano, že? Když jsem se probojovala dovnitř rozhodla jsem se nejdřív obhlédnout prostor a až potom se dívat po někom známém. Respektive po někom, kdo zná i mě a není to jen úplně cizí člověk, kterého já znám a sleduji jeho videa, ale on o mně nemá ani páru. Naštěstí se mi po chvíli podařilo narazit na Xavi. Prohodily jsme pár slov a zase šly každá po svém. Program na hlavním pódiu zrovna nebyl nijak zajímavý, tak jsem po hale, kde lidí pořád přibývalo, bloumala dál. A to už se mi do mysli začala vkrádat otázka, co tam vůbec dělám?
Neb mi nešlo o to získat hromadu podpisů a fotek od lidí, jejichž videa sleduji. Oproti všem ostatním kolem pobíhajícím puberťákům a dětem, s bločky, plakáty, fixy a foťáky. Nevidím v tom totiž žádný extra smysl. Mnohem raději bych si s těmi lidmi popovídala, což ale v praxi nebylo skoro možné. Za prvé z okolního ruchu plus hlasitosti mikrofonů a hudby z pódia nebylo skoro slyšet vlastního slova. A za druhé většina těch "známějších" lidí mělo kolem sebe téměř permanentně kroužek "fanoušků" a plné ruce práce právě s podpisováním a focením. Takže šance, že s nimi urvete alespoň minutu rozhovoru byla fakt malá. Každopádně podařilo se mi na pár takových vzácných chvil odchytit Lou z GetTheLouk, Hayley, Freezyho, Propha a Farnicol s Týnkou. A dokonce jsem se s některými i vyfotila. Když už jsem tahala ten foťák, tak jsem si řekla, že alespoň něco, bych s ním vyfotit měla. Když se zase všichni rozprskli po svých chvíli jsem ještě bloumala po hale. Začínaly mě ale bolet nohy a uvažovala jsem, co budu dělat teď? S těmi, co jsem se chtěla vidět jsem se viděla a zbytek mě až tak nezajímal. Navíc jsem začala být otrávená z toho, jak kolem přibývalo pořád víc a víc lidí a hlavně, jak mi každých 5 vteřin někdo při procházení kolem praštil do tašky. Z toho jsem vážně začínala být vzteklá. Taky na mě začínala dorážet negativistická nálada s deprimujícím podtónem a to jsem musela zarazit. Takže jsem se rozhodla, že se raději seberu a půjdu se věnovat lidem, kteří o moji společnost stojí než se motat na místě, ze kterého bych ještě nakonec měla špatnou náladu. A udělala jsem dobře.
Nicméně na jednu stranu jsem i ráda, že jsem na 4FANS šla, protože to bylo více než poučné. Došla jsem především k tomu, že na takové akce nesmím chodit sama, ale jen se stálým doprovodem. Abych se měla čím zabavit. Taktéž mě to docela nakoplo k tomu najít si opravdu čas a začít na ten YT víc přispívat, pokud nechci, aby se na příští akci opakoval stejný scénář. Zkrátka to chce zapracovat na sebepropagaci.^^
Jinak věřím, že pro spoustu lidí to byla skvělá akce a užili si jí. Za mně to ovšem nebylo žádné terno. Tak uvidíme jestli to příště bude lepší.
Na začátek musím říct, že skoro do poslední chvíle jsem nevěděla jestli na 4FANS vůbec půjdu. Na jednu stranu jsem se chtěla potkat s lidmi, které jsem díky YT poznala, na druhou mě obecný program akce nijak extra nelákal. Nakonec rozhodl fakt, že ve stejnou dobu se konalo FOR HOBBY, kam měl namířeno Honzi. A tak jsem tedy nakonec šla. Než došlo na den akce díky videím a statusům ostatních jsem se začala i docela těšit. Zkrátka jsem začala být zvědavá jaké to bude.
Na místo jsme v den konání dorazili kolem desáté hodiny. Nejdřív jsem si prošla ostatní haly, když už jsem tedy měla tu možnost a kolem jedenácti se dostala do haly, kde se pořádalo 4FANS. Hned u vstupu byla hromada lidí. Což se dalo čekat, ale stejně mě to poněkud rozladilo. Já totiž velké mačkající se davy jako sardinky zrovna nemusím. Ale kdo ano, že? Když jsem se probojovala dovnitř rozhodla jsem se nejdřív obhlédnout prostor a až potom se dívat po někom známém. Respektive po někom, kdo zná i mě a není to jen úplně cizí člověk, kterého já znám a sleduji jeho videa, ale on o mně nemá ani páru. Naštěstí se mi po chvíli podařilo narazit na Xavi. Prohodily jsme pár slov a zase šly každá po svém. Program na hlavním pódiu zrovna nebyl nijak zajímavý, tak jsem po hale, kde lidí pořád přibývalo, bloumala dál. A to už se mi do mysli začala vkrádat otázka, co tam vůbec dělám?
Neb mi nešlo o to získat hromadu podpisů a fotek od lidí, jejichž videa sleduji. Oproti všem ostatním kolem pobíhajícím puberťákům a dětem, s bločky, plakáty, fixy a foťáky. Nevidím v tom totiž žádný extra smysl. Mnohem raději bych si s těmi lidmi popovídala, což ale v praxi nebylo skoro možné. Za prvé z okolního ruchu plus hlasitosti mikrofonů a hudby z pódia nebylo skoro slyšet vlastního slova. A za druhé většina těch "známějších" lidí mělo kolem sebe téměř permanentně kroužek "fanoušků" a plné ruce práce právě s podpisováním a focením. Takže šance, že s nimi urvete alespoň minutu rozhovoru byla fakt malá. Každopádně podařilo se mi na pár takových vzácných chvil odchytit Lou z GetTheLouk, Hayley, Freezyho, Propha a Farnicol s Týnkou. A dokonce jsem se s některými i vyfotila. Když už jsem tahala ten foťák, tak jsem si řekla, že alespoň něco, bych s ním vyfotit měla. Když se zase všichni rozprskli po svých chvíli jsem ještě bloumala po hale. Začínaly mě ale bolet nohy a uvažovala jsem, co budu dělat teď? S těmi, co jsem se chtěla vidět jsem se viděla a zbytek mě až tak nezajímal. Navíc jsem začala být otrávená z toho, jak kolem přibývalo pořád víc a víc lidí a hlavně, jak mi každých 5 vteřin někdo při procházení kolem praštil do tašky. Z toho jsem vážně začínala být vzteklá. Taky na mě začínala dorážet negativistická nálada s deprimujícím podtónem a to jsem musela zarazit. Takže jsem se rozhodla, že se raději seberu a půjdu se věnovat lidem, kteří o moji společnost stojí než se motat na místě, ze kterého bych ještě nakonec měla špatnou náladu. A udělala jsem dobře.
Nicméně na jednu stranu jsem i ráda, že jsem na 4FANS šla, protože to bylo více než poučné. Došla jsem především k tomu, že na takové akce nesmím chodit sama, ale jen se stálým doprovodem. Abych se měla čím zabavit. Taktéž mě to docela nakoplo k tomu najít si opravdu čas a začít na ten YT víc přispívat, pokud nechci, aby se na příští akci opakoval stejný scénář. Zkrátka to chce zapracovat na sebepropagaci.^^
Jinak věřím, že pro spoustu lidí to byla skvělá akce a užili si jí. Za mně to ovšem nebylo žádné terno. Tak uvidíme jestli to příště bude lepší.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)















































