Jak jsem rostla dostávalo se mi do rukou stále více a více knih na toto téma. V mojí knihovničce najdete hned několik titulů o čarodějnicích, wicce, andělích a tak podobně. Zhruba do nějakých osmnácti jsem se vším tímhle zabývala poměrně často a intenzivně. Pak, ale přišlo spoustu změn a nových zájmů a kouzla šla k ledu. Naštěstí však ne úplně. Vždycky nějak částečně zasahovaly do mého života. Ať už to byl oltář, který jsem měla ještě v prváku na vysoké v pokoji nebo později stále přítomný pentagram na krku.
Mé intuitivní a spirituální já šlo tedy do pozadí a nastoupila vláda především racionálního a materialistického já. Což je samozřejmě pochopitelné, když se máte najednou stavět na vlastní nohy a řešíte především to, aby jste měli, co jíst, kde spát a další ryze praktické věci dospělého života.
Nicméně za posledního půl rok se mé životní prostředí konečně trochu ustálilo a má duchovně vyprahlá duše se začala hlásit o slovo. Že prý je taky řada na ní.
Tak přesně takový jsem měla několik měsíců než mi došlo, že dušička potřebuje výživu. Hodně k tomu napomohlo to, že jsem v práci dostala na starost oddělení knih o New Age, Duchovních naukách a Esoterice. Najednou jsem začala zjišťovat, že bych si vlastně spoustu z těch knih chtěla přečíst. Začala jsem si říkat, jak je možné, že jsem už docela dlouho nepřečetla žádnou z knih na toto téma? A uvědomila si, že mi to vlastně hrozně chybí. Tak jsem se do toho dala. Pomalu. Polehoučku. Oprášila jsem tarotové karty, pořídila si pár nových polodrahokamů a zase začala meditovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat